Jardo, klub na tom nebyl ještě před několika lety dobře, vypadalo to s ním dost bledě. Disponoval jen týmem dospělých, který byl i jeden rok výsledkově nejhorším v okrese. Dnes má klub čtyři kategorie týmů a přes třicet dětí. Co se změnilo?
    Jsem přesvědčený o tom, že k tomuto obratu přispěl fakt, že do činnosti vedení klubu se zapojilo mnohem více lidí, kteří jsou velmi zapálení do své práce. Dříve to bohužel převážně záviselo na Hynku Čechovi, který si zaslouží velké díky za vše, co pro klub udělal. Ale v dnešní době náročné administrativy, časového vytížení a náročnosti skloubením tréninků a zápasů dětí a dospělých by to již při počtu dvou lidí nebylo možné. Proto jsem před několika lety oslovil aktivní nebo již bývalé hráče klubu s tím, aby mi pomohli vzkřísit fotbal v Prackovicích. Podařilo se nám znovu založit tým staré gardy a družstva mladší přípravky a mladších žáků. Dalším velkým úspěchem byla úspěšná žádost o dotaci na rekonstrukci a dostavbu kabin a zázemí pro hráče a diváky a následná realizace projektu. Tento projekt by se neuskutečnil bez podpory vedení obce, za což ji náleží velké poděkování.

Co je pro tebe jako pro předsedu oddílu nejdůležitější?
    Nejdůležitější je pro mě to, že klub jako takový vůbec existuje! Bohužel i v našem okrese je totiž několik oddílů, které ukončily svoji existenci. A jejich návrat zpět již bude velmi těžký. Nám se podařilo obrátit koráb tím správným směrem, ale rozhodně nepřestáváme pracovat. Naopak. Chceme jít dál a posouvat TJ Sokol Prackovice znovu a znovu nahoru.

Čeho si na prackovickém fotbale nejvíc ceníš?
    Neocenitelná a nedoceněná je práce výkonného výboru a trenérů mládeže! Poděkování patří nejen rodičům dětí, kteří nám také velmi pomáhají, ale i samotným hráčům A-týmu a staré gardy.

Bydlíš v Lovosicích, stýkáváš se pravidelně s funkcionáři jiných klubů. Jak se na prackovický fotbal dívají? Vnímají změnu k lepšímu?
    Nejen v Lovosicích, ale v celém okrese se setkávám s pozitivním ohlasem. Jsem hrdý na to, co se nám v Prackovicích za poslední roky podařilo vybudovat. Mnoho klubů z okolí nám to až závidí.

Kdo náš fotbal sleduje, ví, že jsi v zimní přípravě A-týmu téměř nehrál, potichu se přesouváš do role trenéra. Proč ses tak rozhodl? 
    Situace je taková, že bývalý trenér áčka Hynek Čech má mnoho povinností v klubu FK Český Lev Neštěmice, tím pádem jsem tak nějak pro post trenéra zbyl já. Ale dle mého názoru ten přesun není potichu, slyšet mě je z lajny určitě dost (smích). Ono sehnat dnes člověka, který by trénoval tým zadarmo ve svém volném čase, je skoro nereálné. V zimní přípravě jsem dal přednost hráčům, kteří mají svoji fotbalovou budoucnost před sebou a mají moji důvěru. Ale nebojte, ze hřiště určitě nezmizím, nadále s klukama trénuji. A pokud bude potřeba moje pomoc, budu připravený.

Právě áčko má našlápnuto zpět do III. třídy. Je cílem postup?
    Ano je. Při deseti výhrách z deseti zápasů ani jinak myslet nemůžeme. Máme za sebou plodnou zimní přípravu včetně soustředění ve Sloupu, udělali jsme vše pro to, abychom na jaro byli ideálně připravení. Oproti předchozím rokům vidím v týmu i skvělou partu, která táhne za jeden provaz. To je hlavní klíč k úspěchu.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se starají o chod klubu, bez vás by to opravdu nešlo. Také apeluji na to, abyste se v těchto těžkých dnech chovali zodpovědně, a tím ochránili nejen sebe, ale hlavně své blízké! Pevně věřím, že se všichni brzy ve zdraví sejdeme, ať již na hřišti, v klubovně, nebo jen tak někde v ulicích. Všem přeji hodně zdraví, osobních a sportovních úspěchů. S úctou, váš předseda Jaroslav Bílek